Víno

27. května 2018 v 20:17 | Devenny |  Osobní myšlenky
Poblázněná sklenkou vína,
už to zase začíná.
Motám se v nekonečných kruzích,
přemýšlím, jestli nežiji v iluzích.
Není to jen sen krásný?
Napíšu o tom v básni.
Jak skvěle jsem se cítilá po té době,
něco bych ráda řekla tobě.
Něco stejně krásného jako jsi ty sám,
nechci z toho dělat zbytečné drama.
Poděkovat ti za tu chvíli s tebou strávenou,
už padám v kolenou.
Padám tvrdě k zemi a nechápu jak stalo se mi,
že toho tolik najednou chci.
To přece ty jsi!
Nemůžu za to můj milý,
vím, že jsi mě jen škádlil.
Ale pomoci mi není,
je mi na omdlení.
Tak promiň mi i tohle prosím,
propadám bezesným nocím.



Fotka uživatele Nikča Celinová.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama